Psychické změny v těhotenství

Těhotenství patří k vrcholným a neopakovatelným zážitkům v životě ženy. Většina žen považuje narození svého dítěte za malý zázrak. Jen malé procento žen tuto svoji novou roli nepřijímá, vnímá těhotenství jako nepřijatelné, pociťuje jej jako křivdu na svém těle.

Je však všeobecně známo, že klidné a spokojené těhotenství do jisté míry ovlivňuje psychosomatický stav dítěte.

Těhotenství jako nová životní role

Na počátku těhotenství se žena ztotožňuje se svou nově vzniklou životní rolí. V tomto období se žena učí novým vzorcům svého chování, mění svoje zvyky a postoje, přeorganizovává svůj dosavadní život.

Nezapomeňte si také přečíst seriál „Těhotenství týden po týdnu“. V prvním trimestru těhotenství je výrazně zaměřena sama na sebe, na své nitro.

Objevuje se rozladěnost, náladovost, nervozita, pláč. V těchto chvílích je třeba, aby byla těhotná žena přijímána svým okolím, aby stále měla pocity jistoty a bezpečí.

Zklidnění ve druhé třetině těhotenství

K dalším psychickým změnám dochází asi ve druhé třetině těhotenství, kdy žena začíná cítit pohyby a čím dál více si začíná uvědomovat, že v ní roste nový život. Toto období těhotenství je více či méně spojeno s pocity štěstí a spokojenosti.

Žena je již s těhotenstvím vyrovnaná se svou novou rolí a je zaměřena zejména na  zdařilý průběh těhotenství. Vyvaruje se stresu, škodlivinám, má dostatek spánku, má pravidelnou životosprávu.

Další změny nálady v těhotenství

V poslední fázi těhotenství může opět dojít k výrazným změnám nálady. Do podvědomí se vkrádají obavy a strachy z předčasného porodu, strach z bolestivého porodu, nebo aby miminko bylo opravdu zdravé. V tuto chvíli je třeba, aby o svých pocitech mohla otevřeně promluvit, nesmí trpět představou, že jí v těchto, pro ni svízelných okamžicích nikdo nepomůže, že je na tyto myšlenky a pocity sama.

Partner je jistě první a nejbližší člověk, který v těhotenství své ženě vychází vstříc svou náklonností, nasloucháním a rozvážností. Je dobré o všem s partnerem bez zábran rozmlouvat a uvědomit si, že jeden druhého potřebují nyní více než kdy předtím.

Pokud by žena své pocity a strach v těhotenství vytěsňovala a pomíjela, nezbaví se jich. Budou se jí naopak nevědomky do mysli vracet a zatěžovat její organismus stresem a úzkostí.

Stres = napětí, zvláštní forma zátěže, která vzniká působením nějakého rušivého faktoru na člověka. Je to nepřijatelný poměr mezi skutečnými nebo domnělými osobními zkušenostmi a očekáváním. Tento faktor může být povahy fyzikální nebo psychosociální, může vznikat na pozitivní situace (svatba, narozeniny…) nebo negativní a problémové, tíživé situace v rodině (úmrtí, snížení socioekonomické úrovně…). Psychickou odezvou na stres je úzkost.

Úzkost = nepříjemný, dlouhodobý emocionální stav. Člověk není schopen identifikovat příčinu svých obav ani odhadnout kdy a odkud ohrožení přijde. Jedinec má v úzkosti obavy, prožívá pocity ohrožení. Na úzkost navazuje neklid, nejistota, bezmocnost a pocity ztráty bezpečí.

Copyright © 2023 Human.cz. Všechna práva vyhrazena. | Nakódoval Leoš Lang