Od doby, kdy se Rorschachův test inkoustových skvrn stal jednou ze standardizovaných metod psychologického testování, uplynulo téměř století. Tato technika poznávání osobnosti je však stále využívána po celém světě. Na jakém principu je Rorschachův test založen a jak probíhá jeho vyhodnocování? A proč je dodnes předmětem kritiky?
Rorschachův test koncipoval a roku 1921 představil švýcarský psychiatr Hermann Rorschach, který na něm pracoval společně s E. Bleulerem a C. G. Jungem.
Rorschachův test je jednou z projektivních metod psychologického testování, při níž klient popisuje to, co vidí na několika obrázcích. Největší slávy dosáhl v šedesátých letech, kdy byl hojně využíván k posuzování osobnosti a k odhalování určitých psychologických diagnóz.
Rorschach na počátku vytvořil velké množství inkoustových skvrn, které otestoval na mnoha lidech. V závislosti na tom, kolik reakcí v lidech vyvolávaly, pak vybral pouhých deset z nich.
Test se k hodnocení osobnosti stále využívá, a to především ve forenzní psychologii.
Co jsou projektivní metody?
Na začátek je vhodné vysvětlit, co se vlastně skrývá pod označením projektivní (projekční) metoda. Psychologové za určitých okolností potřebují co nejpřesněji posoudit osobnost určitého klienta. K tomu slouží široká škála metod a postupů, z nichž jednou je právě metoda projekce.
Projekční diagnostické metody vyšetřování psychiky jsou založené na předpokladu, že člověk neuvědoměle připisuje své zážitky, potřeby, zájmy, touhy a zkušenosti jiným osobám či je promítá do různých věcí a situací, ve kterých se ocitá.
Fungují vlastně na podobném principu jako známější technika volných asociací, kterou zavedl Sigmund Freud.
Projektivní metody vycházejí z toho, že člověk své zkušenosti i vlastnosti své osobnosti promítá do veškerého jednání – do toho, co říká, co vytváří, jak reaguje apod.
Diagnostika založená na principu projekce je i pro odborníky velmi náročná, proto by ji měli provádět pouze psychologové s dostatkem zkušeností a intuice. Takzvaná validita neboli platnost výsledných zjištění je v případě zkušeného psychologa značně vyšší.
Obecně jsou spolehlivost projektivních metod i platnost zjištění často kritizovány jako sporné. Jejich výhodou však je, že zkoumaná osoba nemá možnost výsledky záměrně zkreslit, jelikož v případě využití projektivních metod v podstatě neví, co daný test zkoumá (vysoké riziko vědomého či nevědomého zkreslení je například u dotazníkového šetření, pozorování nebo rozhovoru).
Vzhledem k riziku možného zkreslení výsledků jsou originální karty k dispozici jen pro licencované psychology. Na zamyšlení, ale i pro zábavu existují psychologické otázky, které o člověku také hodně prozradí.
Jak Rorschachův test probíhá?
Rorschachův test by měl standardně mít pouze deset karet zobrazujících skvrny, které jsou souměrné dle vertikální osy procházející středem karty. Pět z nich je černobílých, dvě jsou černo-červené na bílém pozadí a zbylé tři barevné.
Testování musí probíhat v příjemném prostřední s klidnou atmosférou a bez přítomnosti třetí osoby. Před zahájením testu je nutné se ujistit, že testovaná osoba není barvoslepá. Psycholog zpravidla sedí naproti klientovi, někdy i vedle něho.
Psycholog s klientem nejprve vede rozhovor, jehož účelem je navodit klidnou atmosféru. Rozhovor se netýká obsahu ani interpretace testu. Poté testované osobě ukazuje jednotlivé karty a pokládá otázky jako ,,Co by to mohlo být?“ a podobně. Psycholog odpovědi nikdy nekomentuje a ani nezmiňuje nic, co by mohlo vést ke konkrétním asociacím.
Čas pro odpověď není omezen. Doba potřebná na rozmýšlení se zaznamenává, protože o osobnosti testovaného mnoho vypovídá.
Když jsou ukázány a popsány všechny tabule, bude se psycholog doptávat na různé otázky, které předchozí odpovědi pomohou objasnit.
Vyhodnocování a interpretace výsledků
Psycholog si v průběhu testu zaznamenává vše včetně zdánlivě banálních odpovědí či žádostí o přetočení obrázku. Dále sleduje uplynulý čas mezi ukázáním obrázku a odpovědí, průměrný čas mezi odpověďmi a neverbální reakce klienta.
Vyhodnocování se dále odvíjí například od:
- způsobu pojetí (zda se odpověď vztahuje k celku obrázku, jeho části apod.)
- způsobu vnímání (zda je vnímán tmavý tvar na bílém pozadí nebo naopak)
- varianty odpovědí (zda klient vidí více než jednu věc)
- originality odpovědi (frekvence výskytu odpovědi)
Kritika
Tato projektivní metoda sloužící pro rozbor osobnosti je stále považována za kontroverzní. Odpůrci Rorschachův test kritizují hned z několika důvodů. Prvním z nich je, že lidé své myšlenky před jejich vyřčením cenzurují, proto test nemůže být při odhalování nitra testované osoby přesný.
Kromě validity testu je zpochybňována i jeho reliabilita neboli spolehlivost (zda u jedné osoby v rozdílném čase naměří stejné výsledky). Jde především o to, že může dojít ke zkreslení v závislosti na tom, jak daleko od klienta psycholog sedí, zda kartu s obrázkem natočí určitým směrem apod.
Rorschachův test v současnosti
Rorschachův test stále patří mezi hojně užívané metody v psychologii. Je rozšířen po celém světě a k rozboru osobnosti nachází využití především ve forenzní psychologii, psychologii sportu, v soudním lékařství, ale i v diagnostice dětí mladšího školního věku.
Srozumitelným způsobem píšeme články o nejrůznějších tématech. Naším cílem je pomoci návštěvníkům odpovědět na co nejvíce otázek - ať už ohledně míst na výlety, vaření, hubnutí, seberozvoje či rodiny. Veškeré články nabízíme zcela zdarma.
