Citové vydírání

Citové vydírání je typ manipulace, většinou ze strany partnerů, přátel a rodiny, které může vyvolávat strach a pocit viny. Někdy je také popisováno jako výhrůžky a tresty, které mají kontrolovat chování druhé osoby. Ovšem nikdy nepřerůstá ve fyzické násilí. Citové vydírání je přesto stejně závažná forma týrání jako fyzické násilí. Jak takové vydírání poznat a jak se mu vyvarovat?

Citové vydírání je forma násilí, která může způsobit, že se oběti můžou cítit méněcenné, můžou mít snížené sebevědomí, bát se a mít pocit viny. Co to ale samotné citové vydírání je?

Citové vydírání

Během citovém vydírání je oběti vyhrožováno, že násilník zničí cokoli, co je oběti drahé. Oběť je tak ve stavu neustálého strachu. Jednat se může jak o „fyzickou“ věc, tak i „abstraktnější“ (jako například vztah, práce apod.)

Manipulátor tak má za cíl, aby si oběť myslela, že mu má vyhovět za každou cenu, aby jí nebylo zničeno to, na čem jí záleží.

Pokud tedy vyděrač ví, čeho se oběť bojí a z čeho má strach, bude jeho citové vydírání úspěšné. Nejhůře tak na tom jsou členové rodiny nebo partneři.

Příkladem takového citového vydírání může být partnerská péče o společného mazlíčka. Pokud tak například někdo sdílí se svým partnerem psa delší dobu, ale „papírově“ je jeho majitel jen jeden z partnerů (tedy nepořídili si ho společně), může toho vyděrač využít ku svému prospěchu.

A to třeba během obyčejné hádky, kdy začne rozebírat vše do extrémů. Příkladem může být situace, kdy začne vyhrožovat druhému z partnerů, že v případě potenciálního rozchodu už nikdy psa neuvidí, přestože ho spolu několik let vychovávali.

Tento příklad je ukázkou vydírání, při kterém se využívají věci ale také informace, které o druhém vyděrač ví a použije je jako prostředek k ubližování nebo manipulaci.

Citové vydírání tak může ve druhém vyvolat pocity hněvu, strachu nebo viny, díky kterým získá manipulátor to, co chce.

Citové vydírání v partnerském vztahu

Citové vydírání v partnerském vztahu může být velice nenápadné. Jedním z rysů, jak se může projevovat, je absence náklonnosti nebo dokonce změny v řeči těla a také stylu nebo i tónu hlasu, kterým spolu partneři komunikují.

Citové vydírání v partnerském vztahu (ale také v přátelském nebo pracovním) je forma interakce, ke které dochází vždy, když se zdá, že druhá osoba využívá obav, slabostí nebo zranitelnosti toho druhého. Citový vyděrač k tomu využívá to, co o dotyčném ví – ať už se jedná o povahové rysy, nebo také osobní tajemství nebo problémy.

Taktiky

Manipulátoři, kteří se uchýlí k citovému vydírání, využívají taktik jako je například:

• Taktika trestající

Tato taktika spočívá v tom, že vyděrač využívá různých forem trestu (nebo jejich vyhrožování) k tomu, aby získal to, co chce. Jedná se zejména o psychické trestání (vyhrožování rozchodem nebo rozvodem manželství, omezování partnera apod.).

• Taktika sebetrestání

V tomto případě manipulátor využívá pocit viny (nebo jeho náznaku) u sebe tak, aby vyvolal strach a obavy u druhých.

• Taktika odměny

Citový vyděrač v tomto případě využívá odměny (nebo určité kompenzace) k tomu, aby získal to, co chce. Nicméně když druhá osoba kvůli dané „odměně“ musí překonat nějakou překážku, vždy za ní následuje další, mnohdy ještě těžší.

Navíc přestože manipulátor slibuje druhému to, co potřebuje nebo co chce, málokdy svůj slib dodrží.

Psychické vydírání

Určité formy citového vydírání jsou více šokující a zarážející než ty předcházející. Jednou z nich je psychické vydírání.

Příkladem psychického vydírání může být také naznačování výhružek nebo dvojsmyslné výhružky za účelem vyvolání strachu u druhých.

Příkladem tak mohou být věty typu: „Řeknu dětem, co jsi provedl,“ nebo „Když to uděláš, budeš litovat!“ nebo také „Jak chceš, aby se tvoji rodiče dozvěděli, že jsi to udělal?“

Příznaky vydírání

Bohužel poznat vydírání není vždy úplně jednoduché. Příznaky totiž nemusí být okamžitě viditelné. Mezi časté příznaky ale může patřit například:

• Obviňování druhých ze všeho negativního

Citové vydírání se dá poznat na základě situací, kdy je někdo neustále obviňován ze všeho, co se mu nepovede. Když k tomu dojde, je daná osoba přesvědčena, že není dost dobrá, takže přijímá všechna obvinění, která jsou proti ní vznášena.

A právě kvůli tomuto odevzdanému přístupu přijímají a dělají vše, co po nich manipulátor požaduje. Ten totiž využívá právě pocitu viny k věčné manipulaci.

Typickým příkladem jsou věty typu: „Kdybys mi věnovala více pozornosti, nepodváděl bych tě,“ ale i „Kdybys mi více pomáhal s domácími pracemi, dostala bych v práci to povýšení.“

• Žádné kompromisy nebo omluvy

Manipulátor, který využívá citové vydírání, nebude chtít uzavírat žádné kompromisy, ani se omlouvat za své činy a přijímat za ně zodpovědnost.

Příkladem může být věta: „Víš, jak to cítím, není třeba mě nutit k omluvě.“

• Označování druhých za iracionální osoby

Pokud někdo upozorní citového vyděrače na jeho chybu, nebo jen uvede věci na pravou míru, vyděrač vždy situaci otočí ve svůj prospěch.

Příkladem mohou být situace typu: „Řekl jsem to kamarádovi a souhlasil s tím, že se chováš absurdně,“ nebo „Moje rodina souhlasí s tím, že to, co jsi udělal, bylo nerozumné, a to není moje chyba.“

• Nemožnost nastavení hranic

Manipulátor staví druhé do pozice, kdy mají pocit, že nemůžou odmítnout a říct „NE.“ Jakékoli hranice jsou následně provázeny zklamáním z jejich nedodržení, nebo dokonce výraznějším vydíráním.

Příkladem jsou věty stylu: „Pokud neuděláš, co po tobě chci, nemáš pro mě žádnou cenu,“ nebo „Pokud to uděláš, postarám se, abys za to zaplatil.“

• Neustálá kontrola druhých

Jedním z nejčastějších a také nejvíce viditelných signálů citového vydírání je kontrola. Tu si totiž manipulátoři vynucují od ostatních. Častým projevem je používání strachu, povinnosti nebo výhružek.

Příklad takové kontroly může být věta: „Nechci, abyste se s nimi vídali tak často,“

Fáze vydírání

Citové vydírání má také několik fází:

• Požadavek

Manipulátor může mít na své oběti několik požadavků. Často je formuluje tak, aby to vypadalo, že o druhého projevuje zájem. Nicméně tím ovládá druhého – snaží se vyvolat pocit, že o druhé pečuje.

• Nátlak

Ve vztahu, kde se neobjevuje citové vydírání, partner případné odmítnutí požadavku přijme (nebo se alespoň pokusí najít řešení, které bude vyhovovat oběma stranám). Bohužel v případě citového vydírání je druhý vystaven většímu nátlaku nebo výhrůžkám, když se brání a obhajuje, proč nebyl požadavek splněn.

• Výhrůžky

Samotné vydírání může mít podobu přímých (ale i nepřímých) výhrůžek, které mohou vést až k úzkosti.

Výhrůžky mohou znít následovně: „Pokud dnes večer odejdeš, možná tu nebudu, až se vrátíš,“ nebo „Pokud se mnou nemůžeš zůstat, možná bych si měla najít někoho, komu záleží na tom, jak se cítím.“

• Vyhovění

Přestože se oběť manipulace nejdřív brání tomu, aby se podvolila manipulátorovi, zároveň se ale také bojí, aby své výhružky nezrealizoval. Z toho důvodu pak časem ustoupí a vyhoví požadavkům manipulátora/citového vyděrače.

Citové vydírání od matky

Citové vydírání může být jak od kolegů v práci, tak ale i uvnitř rodiny. Častým jevem je vydírání ze strany rodičů, především pak citové vydírání od matky.

Citové vydírání od matky může mít několik podob. Nátlak nebo připomínání povinností, které jedinec vůči matce, má je jednou z nich.

Příkladem může být situace, kdy matka chce, aby její syn/dcera přijeli domů na návštěvu a pomohli rodině. Ten/ta ale nesouhlasí. A zde přichází citové vydírání od matky ve stylu: „Ale to je přece rodina. Tohle byste měli dělat jeden pro druhého.“

Citová závislost

Citová závislost je dalším možným typem citového vydírání. Konkrétně se může jednat o tzv. gaslighting.

V tomto případě chce manipulátor vědomě v druhém vyvolat pocit pochybnosti. Pokud si například partner všimne, že druhý z páru flirtuje se svým kolegou, bude následně od manipulátora označen za blázna. Důvodem bude manipulátorova myšlenka, že si jeho druhá polovička vůbec dovolila myslet si, že by se mu někdy mohl líbit někdo jiný.

Ne vždy se ale tato situace děje s postranními úmysly. V některých případech se totiž manipulátor doopravdy cítí být v právu ke svému požadavku a jedná se tak spíše o citovou závislost.

Citové vydírání tak může pramenit také z nejistoty nebo také z nepochopení toho, jak komunikovat o svých pocitech.

Je tak dost pravděpodobné, že partner si „pouze“ neuvědomuje, jak říct, že se bojí rozchodu, nebo že se u něj projevila citová závislost na druhém.

Citové vydírání při rozchodu

Výjimkou není ani citové vydírání při rozchodu, nebo vyhrožování rozchodem.

Pokud například partner vyhrožuje, že se s druhým rozejde, je vhodné ihned takové výhružky důrazně zastavit a vymezit hranice.

Díky tomu se tak výhružky nemusí uskutečnit, protože manipulátor bude ujištěn o citech partnera k němu, nicméně mu bude také jasné, kam až může zajít, aby případně neponičil vztah. Citové vydírání při rozchodu, nebo v situacích, kdy rozchod hrozí, je tak mnohdy pouze určitým „voláním o pomoc.“

Na druhou stranu pokud ani po vysvětlení situace a vymezení hranic manipulátor nepřestává, je pravděpodobně načase zjistit, jak poznat špatný vztah, a s takovou osobou ukončit vztahy.

Jak zvládnout vydírání

U mnoha osob, které se s vydíráním setkávají, tak může přijít otázka „jak zvládnout vydírání?“ Typů a rad může být několik:

• Správně odhadnout a rozpoznat, že se jedná o vydírání

Pokud panuje podezření, že je osoba citově vydírána, je vhodné se začít více věnovat dynamice vztahu. Pokud je například zaznamenán větší nátlak, kontrola nebo hrozby, jedná se o vydírání.

• Psaní poznámek

Pokud panují pochyby o tom, zda se jedná o citové vydírání, může si dotyčný psát poznámky, ve kterých si bude poznamenávat každodenní interakce s partnerem. Díky tomu tak bude případné odhalení manipulace zřetelnější.

• Získání času

Manipulátor bude chtít velmi často okamžitou odpověď. Pokud se tedy odpovědi nedočká hned a druhá osoba se tak bude snažit získat si čas a odpověď si řádně promyslet, může to manipulátora oslabit.

V tomto případě je důležité se nenechat rozrušit a trvat si na více času na odpověď!

• Stanovení hranic

Především v partnerském vztahu ale v tom manželském nelze s citovým vydíráním něco udělat pokud nejsou jasně stanovené hranice.

Jasně dané hranice typu, že partner nebude tolerovat, aby na na něj křičelo nebo aby mu bylo vyhrožováno fyzickým násilím, mohou pomoci nejen zvládnout manipulaci/citové vydírání, ale také ochránit duševní zdraví oběti manipulace.

• Nebát se říct si o pomoc

Terapeut může pomoci oběti citového vydírání odhalit a také zvládnout celou situaci. Může také pomoci změnit přesvědčení o tom, jaký vztah si dotyčný zaslouží a navézt ho ke zdravějšímu a pevnějšímu vztahu.

• Rozchod

Pokud se jedná o citové vydírání ve vztahu a manipulátor se i přes veškerou komunikaci a určení hranic nezměnil, je to určitý signál k zamyšlení, jestli v takovém případě není lepší z takového vztahu odejít…