Výživa v těhotenství

Spousta těhotných žen si klade otázku jak se správně stravovat během těhotenství. Zdravé stravování znamená přijímat co nejširší škálu správných druhů potravin, potravin bohatých na základní živiny. V těhotenství především je důležité orientovat se zejména na čerstvé ovoce a zeleninu, celozrnné produkty, maso a mléčné výrobky.

Energetická potřeba v těhotenství se zvyšuje asi o 15%, tedy na 2 100 až 2 200 Kcal denně (1 Kcal = 4,186 KJoul). Je třeba si pamatovat, že v průběhu těhotenství není rozhodující množství potravy, ale její složení. Proto by se denně v potravě mělo objevit asi 70 – 80g bílkovin, 35 – 40 g sacharidů, 50 g tuků.

Proteiny – bílkoviny v těhotenství

Bílkoviny jsou tvořeny aminokyselinami, slouží k výstavbě buněk a tkání plodu. Jejich spotřeba během těhotenství stoupá o 30%. Nejdůležitější aminokyseliny jsou obsaženy v mase, rybách, mléčných výrobcích, vejcích. Výše uvedené doporučené množství bílkovin obsahuje např. 1 vejce, 1 plátek tvrdého sýra, 2 polévkové lžíce tvarohu, ½ šálku hrachu, fazolí.

Sacharidy = cukry v těhotenství

Sacharidy zajišťují energii organismu. Pro těhotné jsou důležité zejména složené cukry oproti cukrům jednoduchým, který obsahují sladkosti, marmelády, džusy… Složený cukr je škrob obsažený v obilovinách, bramborách a luštěninách, také v ovesných vločkách, rýži, sóje. Tyto cukry jsou mimo jiné zdrojem vlákniny, vitamínů a minerálů.

Tuky v těhotenství

Tuky organismus buduje z mastných kyselin. Jsou důležité pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (A,D, E, K), tvoří zásobu energie pro tělo. Podíl tuků by neměl překročit 30% příjmu energeticky bohatých živin. Tuky těhotná žena přijímá prostřednictvím masa, másla, mléka, mléčných výrobků a kvalitních olejů.

Vitamíny v těhotenství

Vitamíny jsou organické látky nezbytné pro řadu biochemických a fyziologických funkcí. Náš organismus si je neumí vytvořit (až na vitamín D) a proto je nutné je do těla získávat z potravy. Nejcennějším zdrojem vitamínů je zelenina a ovoce, dále maso, ryby, mléčné výrobky, obiloviny a ořechy.

V těhotenství jejich spotřeba stoupá a jejich nedostatečný přísun z potravy se může projevit poruchami průběhu těhotenství a vývoje plodu. Je proto vhodné po poradě s lékařem vitamíny doplňovat formou prenatálních vitamínových preparátů.

Minerály a stopové prvky v těhotenství

Minerály a stopové prvky jsou nezbytné pro výstavbu těla plodu. V těhotenství se podílejí na látkovém metabolismu a na regulaci některých pochodů v těle matky i plodu. Mezi nejdůležitější ionty a stopové prvky v těhotenství patří:

• Vápník – nezbytný pro udržení pevnosti kostí matky. Plod pro svoji potřebu odebírá vápník z mateřské krve. Vápník je také nezbytný pro dobrou funkci nervů a svalů. Ke správnému využití vápníku v těle matky je nezbytný i vitamín D a bílkoviny. Mezi potraviny bohaté na vápník patří mléko a mléčné výrobky, listová zelenina, sojové produkty, brokolice, sardinky. V těhotenství byste měla denně zkonzumovat asi 1,3g vápníku.
• Železo – společně s vitamínem B12, C a kyselinou listovou ovlivňuje tvorbu krevního barviva – hemoglobinu, který je nezbytný nejen pro matku, ale i pro krvetvorbu plodu. Obvyklá strava v hodnotě 2 000 Kcal obsahuje asi 10mg železa. Ve druhé polovině těhotenství denní spotřeba železa stoupá až na 30mg. Jeho zdroje jsou v tmavém a červeném mase, v rybách, vejcích, v červené řepě, mandlích, v sušeném ovoci.
• Hořčík – je nutný k výstavbě kostí, zubů a nehtů a je nezbytný pro správnou funkci svalů. Denní příjem hořčíku během těhotenství se má zvýšit na 400mg. Jeho nedostatek se projevuje křečemi v lýtkách, nervovými poruchami, hubnutím, u těhotných jeho nedostatek může vyvolat předčasný porod. Zdrojem hořčíku jsou brambory, zelenina, sója.